znovu pro zraky žárlivé napjal tě rámař starodávný. Ach, Čechy krásné, Čechy mé! A v opuštěných domovech hrůzou se na zdích sráží dech, dech zabitých, dech vyvraždených, a do zahrádek lehá pláč kolébek čerstvě vyloupených — zač je to všechno, Bože, zač? — a ve světnicích rodných praská
pro začátek aspoň hodně jím! Ufo, ufo, ufoni. Jiří Žáček. Ufo, ufo, ufoni přiletěli k Mimoni, snesli se k nám na zahradu pod velikou jabloní. Je to vážně k nevíře – vyskákali z talíře a hned se mě vyptávali, co jsem vlastně za zvíře. Já jsem člověk, živý tvor, přednáším jak profesor, nejmoudřejší ze joQesn. 302 378 60 299 395 497 196 215 219básničky 5 sloky pro 8 třídu
